Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Operace Spojenecká síla ve vybraných českých denících
Božková, Lucie ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce: Operace Spojenecká síla ve vybraných českých denících Autor práce: Mgr. Lucie Božková Studijní program: Mediální a komunikační studia Anotace V diplomové práci Operace Spojenecká síla ve vybraných českých denících se věnuji zastoupení tématu o leteckých útocích NATO v roce 1999 na bývalou Svazovou republiku Jugoslávii (Operaci Spojenecká síla) ve vybraných českých denících. V práci se věnuji účinkům a vlivu médií, rámcům, nastolování agendy. Z důvodu celistvosti tématu přidávám kapitolu ke kosovské krizi, která osvětluje zahájení leteckých útoků. Dále se zaměřuji především na odborné studie s tématikou válečného zpravodajství. Dominantním tématem těchto článků je zahraniční mediální pokrytí války v Kosovu. Ve výstupech odborníků se hlavně věnuji jejich volbě a způsobu analýzy, o které poté opírám analýzu vlastní. Jako metodu pro vlastní zkoumání jsem zvolila kvantitativní obsahovou analýzu. Prvním obdobím zkoumání je období bombardování (24. 3. 1999-10. 6. 1999). Cílem analýzy je zjistit, jakou pozornost věnovaly deníky MF Dnes, Hospodářské noviny, Právo a Blesk Operaci Spojenecká síla. Dále se zaměřuji na umístění článků, mediální zdroje a též zastoupení témat a aktérů. Druhým obdobím zkoumání je od 11. 6. 1999, tedy od dne ukončení leteckých útoků, až do 1. 6. 2018. Zde sleduji vývoj...
Reakce dobových tištěných médií na spojenecké nálety na Plzeňsko na jaře 1943
Helikarová, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním pokrytím dvou spojeneckých náletů na Plzeňsko na jaře 1943. Jednalo se o nálety provedené britskými silami RAF v noci z 16. na 17. dubna a z 13. na 14. května 1943 s cílem zasáhnout Škodovy závody v Plzni, tehdy nejvýznamnější zbrojovku protektorátu. Nálety nebyly z pohledu Spojenců úspěšné - při dubnovém náletu byly místo plzeňského továrního komplexu zasaženy hlavně cca 11 km vzdálené Dobřany, kde se cílem stala především místní psychiatrická léčebna, jejíž budovy piloti zaměnili za budovy plzeňské Škody. Druhý, květnový nálet byl již úspěšnější - Škodovy závody byly zasaženy, ovšem nikoliv tak, aby byla ochromena jejich produkce. Navíc byly zasaženy i civilní cíle. Práci uvádí vhled do situace protektorátu Čechy a Morava a tehdejších tištěných periodických médií včetně systému fungování cenzury, následuje stručné seznámení s dějinami Plzně za období protektorátu a popis skutečného průběhu náletů očima současného historika. Co se týče vlastního rozboru, práce se zaměřuje na období bezprostředně po náletech po dobu cca 14 dnů - tedy od 17. dubna do 1. května a od 14. května do 1. června 1943. Jako materiál k práci posloužily čtyři skupiny periodik - legální celostátní (Večerní České slovo, Polední list, Lidové noviny a Národní politika), legální regionální...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.